O podzemí

Město Slavonice se řadí svou bohatou historií k nejpřednějším v České republice. Jen málokdo z nezasvěcených však ví, že pod převážnou většinou domů na dolním náměstím Míru a Horním náměstí tohoto města se rozprostírá poměrně členitý a doposud ne zcela zmapovaný systém středověkých podzemních chodeb.

Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 13. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy.

Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy), dnes tzv. druhé patro sklepů, které jsou užší chodbové, s výklenky pro sudy nebo řemeslnou činnost (textilní výrobu, jirchářství, zpracování potravin).

Později byly tyto sklepy propojeny chodbami, tzv. nejnižší patro podzemí. Tato část podzemí vznikala v období, kdy se začaly sklepy zaplňovat vodou a měšťané se potřebovali této vody zbavit. Chodby mají různé profily podle toho, zda se jednalo o chodbu hlavní nebo poslední připojovací. Hlavní chodba je relativně prostorná, pravidelného průřezu ve tvaru obdélníku a stěny jsou hladce opracovány, v podlaze je odvodňovací žlábek. Další chodby mají profil oválný, mandlový nebo trojúhelníkový (s vypouklými stranami). Poslední připojovací chodby jsou již spíše pouze průlezy nebo průrazy do sklepení pod domy. Při sanačních pracích byla některá tato hrdla rozšířena, aby podzemí bylo vůbec možné vyčistit. Místy jsou na stěnách zachovány záseky po těžbě a otvory po klíncích. V některých partiích jsou po stranách vytesány malé ústupky pro uložení kahanů nebo větší kapsy pro louče (se stopami vypálení). Dno chodeb je místy rovné se spádem, místy stružkovité, často je ve dně vysekán úzký kanálek pro odvod vody. V místech křížení chodeb, ale i jinde, jsou vyhloubeny jímky, hluboké až 1 m, které sloužily k usazování splavovaného písku. V některých sklepech jsou studny, hluboké 4–5 m, tzn. se svou celkovou hloubkou 11–12 m jsou stejně hluboké jako studny na náměstích. Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a šířka 0,5 m.

Chodby jsou stejně jako lochy vytesány ručně želízkem a kladivem, ještě bez použití střelného prachu, často ve velmi tvrdém rulovém skalním masívu. Práce prováděli pravděpodobně horníci z jihlavska. Chodby odváděly spodní vody a vodu prosakující z nedalekých umělých nádrží na povrchu (Jezerní předměstí) až do jižního hradebního příkopu. Tehdy byl příkop hluboký, od vrcholu hradeb, asi sedm metrů.

Řada indicií (uspořádání, členitost propojení, čistící přepady a jímky) nasvědčuje tomu, že systém plnil i další funkce. Určitě byl zdrojem pitné vody pro obyvatele města v době nebezpečí, ukrytým před zraky nepovolaných osob.

Po určité vzdálenosti, 40–50 m od sebe, byly na chodbách vybudovány těžební jámy pro vynášení výkopků při těžení chodeb. Těžební jámy byly po provedení prací zastropeny velkými kamennými deskami osazenými do drážek ve skále nebo na kamennou obezdívku. Spáry mezi deskami (někdy ve dvou vrstvách) byly pečlivě vymazány žlutým jílem. Na deskách jsou položeny kameny, teprve výše je celý prostor šachty dosypán drobnějším materiálem.

Zjednodušeně řečeno byl problém se zatopenými sklepy důvodem pro vybudování labyrintu odvodňovacích chodeb, který propojuje téměř veškeré sklepy domů na Dolním náměstí. Druhý systém vznikl na Horním náměstí. Oba systémy jsou na sobě nezávislé. Můžeme z jistotou tvrdit, že podzemí je důkladně promyšlené důlní dílo, které bylo budováno postupně, tak jak se objevovaly problémy se spodní vodou a dokončeno bylo pravděpodobně v době největšího rozkvětu města v 16. století. V té době ve městě dochází k přestavbě domů v renesančním stylu, která již ne vždy respektuje původní zástavbu města. Vedle gotických sklepů jsou o patro výše vyhloubeny nové renesanční sklepy, tzv. první patro, místy opatřené portály s datováním do 16. století.

Během následujících dvou až tří století byl systém i nadále udržován v částečné funkčnosti. Později, v důsledku zániku hradebního příkopu, docházelo k postupnému zanášení chodeb. Zanesením odvodňovacího systému došlo k zaplavení nižších pater sklepů a stoupání hladiny spodní vody. Podle archeologické zprávy došlo k úplnému zanesení systému a zaplavení části sklepů v 19. století. Potopa v 70. letech 20. století měla za následek zaplavení i některých sklepů renesančních.

V 70. letech se o podzemí zajímal nadšenec pro místní historii a učitel dějepisu na slavonické základní škole Josef Střecha. S dětmi prošel část podzemí v muzeu a na faře v nejvyšší části systému, která nebyla úplně zaplavena a zaznamenal to i do své knihy. Na začátku 90. let dvacátého století byl z podnětu radnice zahájen průzkum a sanace podzemí, o kterém se toho tehdy moc nevědělo, protože vyjma záznamů pana učitele nebyly písemné prameny žádné.

Různými průzkumy (hydrogeologickými, geologickými, archeologickými) a zaměřováním byly v roce 1993 zahájeny práce na sanaci a zmapování podzemí. K samotnému pročištění, odstranění závalů a statickému zajištění konstrukce chodeb bylo přistoupilo v roce 1993. Ručně prováděné práce, maximálně za pomoci vrátků a čerpadel. Již po prvních vyčištěných metrech chodeb bylo zřejmé, že se bude jednat o velmi namáhavou práci s obtížnou dopravou nánosů bahna a písku na povrch. Ve velmi úzkých stísněných chodbách zaplněných nánosem často až do čtyř pětin výšky. Představy o alespoň částečném použití malé mechanizace se nesplnily pro velmi časté zakřivení, malou světlost a značnou drsnost stěn chodeb.

Po odstranění nánosů z chodeb bylo provedeno jejich doměření. Dnes známá prozkoumaná část podzemí měří 1 375 m a nalézá se v hloubce 4–7 m pod povrchem terénu. Po vyčištění došlo k odvodnění a vysušení sklepů, postupnému snížení vlhkosti zdiva a zpevnění podzákladí domů. Bylo ověřeno, že chodby mají díky spádu velmi dobré přirozené větrání (rula zvětrává na jílové minerály, které jsou pevné, když jsou suché).

Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku. Samospádem odvádí vodu novým odvodňovacím kanálem, který nahradil funkci zaniklého středověkého hradebního příkopu, do Slavonického potoka. Tímto se podstatně snížila hladina spodní vody. Systém na Horním náměstí se v současné době zkoumá a hledá se možnost jeho odvodnění.

Podzemí se svou tajemnou minulostí ukrývalo stovky let různé, nejen pro město, cenné historické důkazy o životě zdejších obyvatel. Protože se nedochovaly žádné písemné doklady o jeho vzniku, byla historie podzemí poodkryta díky práci archeologů.

Při odkrytí původních těžebních šachet byla v hloubce 50 cm nalezena například další městská dlažba, která je starší než renesanční. Tvořená byla menšími křemennými valouny, jen místy byl použit lomový kámen. Během prací v podzemí byl získán početný soubor fragmentů keramiky, dřev a zvířecích kostí. V souboru nálezů keramiky je zastoupen běžný kuchyňský sortiment (hrnce, hrnek, mísa, pohár, džbán, talíř a komorové kachle) z doby kolem 15. století a keramické střepy z konce 13. století. Byly zde nalezeny i kovové předměty (podkova, hřeby a železný klínek používaný při lámání kamene).

Archeologické nálezy mají pro podzemí zásadní význam. Napomohly při datování vzniku a určení účelu tohoto velice impozantního díla našich předků.

Deutsch Version English Version
Vytisknout tuto stránku Zpět na úvodní stránku - Stavební huť Slavonice
©2007 Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi